Hodně pozornosti se věnuje tomu, jak půst začít — ale co první jídlo po něm? Volba prvního sousta ovlivňuje, jak se budete po zbytek dne cítit, a u delších půstů má i zdravotní význam. Projdeme si to prakticky a odděleně pro krátký a delší půst.
Krátký (přerušovaný) půst — nejde o vědu
Po běžném oknu 16:8, 12:12 nebo podobném přechodu nemusíte řešit nic zvláštního. Tělo je zvyklé jíst pravidelně a pár hodin bez jídla není zátěž, na kterou by potřebovalo speciální přípravu. Přesto se pár věcí vyplatí:
- Nezačínejte největším jídlem dne. Po dlouhé pauze má hlad tendenci přehánět a snadno se přejíte. Menší první porce, po které klidně o něco později přidáte, funguje líp než jedno obří jídlo.
- Vsaďte na bílkoviny a vlákninu. Vejce, luštěniny, jogurt, zelenina — takové jídlo zasytí na delší dobu a nevyžene cukr v krvi prudce nahoru a hned zase dolů.
- Vyhněte se rovnou sladkému nebo velké porci rychlých sacharidů. Nic se tím nezkazí nadobro, ale rychlý nárůst a pak pád cukru v krvi umí za chvíli přinést únavu a novou chuť k jídlu.
- Pít začněte ještě před jídlem, pokud jste přes půst nepili dost. Pomůže to i s pocitem hladu, který bývá občas ve skutečnosti žízeň.
Jinak žádná zvláštní pravidla neplatí — jezte to, co byste jedli běžně, jen s rozumnou první porcí.
Delší půst (nad 24 hodin) — tady už na tom záleží
Čím déle půst trval, tím opatrnější má být návrat k jídlu. Trávicí systém byl delší dobu v klidu a tělo si po delší pauze zvyklo hospodařit jinak — návrat k plnému jídlu „po hlavě“ může způsobovat nevolnost, křeče v břiše nebo průjem.
Osvědčený postup je jít od lehčího k těžšímu:
- První sousta malá a lehce stravitelná. Vývar, dušená nebo vařená zelenina, menší porce ovoce, trocha jogurtu. Cílem je trávení „nastartovat“, ne ho hned zase zahltit.
- Postupujte v malých krocích. Během několika dalších hodin až jednoho dne se pomalu vracejte k běžným porcím a pestřejší stravě, podle toho, jak dlouhý půst to byl a jak vám je.
- Vyhněte se zpočátku těžkým, tučným a hodně kořeněným jídlům, velkým porcím masa a alkoholu — trávicí soustava na ně po pauze zatím není připravená.
- Jezte pomalu. Delší okno na jídlo si víc vychutnáte, a tělu dáte čas signalizovat sytost.
Refeeding syndrom — proč je opatrnost namístě
U vícedenních půstů (a hlavně u lidí, kteří byli dlouhodobě podvyživení nebo hladověli) existuje riziko takzvaného refeeding syndromu — nebezpečného přesunu minerálů v těle po příliš rychlém návratu k jídlu, zejména k sacharidům. Jde o vzácný, ale závažný stav, který se řeší lékařsky. Pro zdravého člověka po pár dnech běžného půstu je riziko nízké, ale je to důvod, proč se u delších půstů opravdu vyplatí jídlo rozjíždět postupně a v případě jakýchkoli pochybností — zvlášť pokud jste v rizikové skupině ze stránky pro koho půst není vhodný — se poradit s lékařem ještě před půstem, ne až po něm.
Co si z toho odnést
- U krátkého okna stačí zdravý rozum: menší první porce, bílkoviny a vláknina místo sladkého, dost pití.
- U delšího půstu jděte od lehčího k těžšímu a dejte trávení čas se rozjet.
- Čím delší půst, tím větší opatrnost — a u rizikových skupin patří plánování delšího půstu k lékaři, ne jen samotné jídlo po něm.
Pokud si vybíráte, jak dlouhý půst zkusit, projděte si typy půstu — u kratších oken najdete i kalkulačku jídelního okna. A co dělat hned na začátku, popisuje článek Jak začít s přerušovaným půstem 16:8.